Rozhovor: Tomáš Kučera

Tomas LanovkaJak jste se dostal do hor, do Pece pod Sněžkou?

Moji rodiče a prarodiče žijí v Horním Maršově od poválečného období. Moje babička Marie Faltová byla dokonce vyhlášenou šéfkuchařkou v Hospodě na Peci, na chatě ministerstva zahraničního obchodu v Horních Lysečinách a na bývalé Pile v Horním Maršově. Na horách a v cestovním ruchu jsem tak vyrůstal od útlého věku.

Nikam jinam vás to netáhlo?

Mým oborem se stal život na horách. Tady se mi dařilo, tak kam jinam bych chodil? Z  druhého největšího, leč prodělečného hotelu v Peci pod Sněžkou jsme spolu s bratrem vybudovali prosperující společnost, která byla v letech 1995–2004 v našem regionu velkým přínosem v oboru ubytování. Potom jsme v roce 2005 spolu s rodinou vybudovali ze starého městského penzionu na Velké Pláni úspěšný podnik, kde v současnosti také trvale žijeme.

Práce vám tedy celkem jasně naplánovala život. Našel byste také něco, co vám do života dala?

Mám zkušenosti s vedením větších týmů v zaměstnání. Díky tomu jsem komunikativní a pečlivý při realizaci myšlenky až do samotného konce. Jsem schopen kompromisů a umím naslouchat jiným názorům. Jsem týmový hráč, a proto mám radost z úspěchu celého kolektivu.

To se samozřejmě projevuje i v mém osobním životě. Myslím si, že mám upřímnou a kamarádskou, nekonfliktní povahu, jsem k ostatním lidem vlídný a zajímám se o jejich pocity. Dá se říci, že celou veřejnost kolem sebe vnímám velmi citlivě.

Jak byste tedy celou svou osobnost shrnul? Je něco, na co jste skutečně hrdý?

Nebojím se přinášet a realizovat nové prospěšné věci a myšlenky, které jsem měl možnost se naučit či si je alespoň vyzkoušet. Mám letité zkušenosti v oboru kvalitní gastronomie a hotelnictví. Možná právě proto nejsem hospodský typ, protože pohostinského provozu si dost užiju v práci. Namísto toho si užívám spíš sport. To všechno mě těší, ale nejvíc jsem hrdý na svoji rodinu a na to, že žiji stále v Peci pod Sněžkou.

Děkuji za rozhovor a hodně štěstí!

Děkuji, nápodobně.