Moje glosa
Malá glosa k probíhajícímu soudnímu řízení v tzv. Krkonošské kauze z pohledu svědka.
V Peci pod Sněžkou dne 8.6.2021
Dne 3. května 2021 jsem musel nejen já tzv. s pravdou ven. Ocitl jsem se před trestním soudem v Hradci Králové. Měl jsem vypovídat jako svědek „s hlínou“ (nelegálním navážením hlíny s příměsí stavební suti do I. a II. ochranného pásma hlavního zdroje pitné vody pro Pec pod Sněžkou ze stavby AH Sv. Vavřinec v roce 2016). S pravdou, na kterou se nás po dobu 5 let málokdo zeptal. Pro někoho najednou překvapení?
Zavinil jsem si to sám, byl jsem jeden z těch, kdo splnil zákonnou povinnost a nebál se poukázat na rozsáhlé zavedené nešvary. Teď nejen se mnou možná „půl“ města nemluví. S tím rizikem jsme do toho šli. „Anonymně“ jako oni jsme to dělat nechtěli. „Hlína“ je více méně i pro soudce nezajímavý příběh. Ten druhý hodnotit nebudu, nikdy jsme ho neprezentovali, neboť jsme jej neznali, takže žádné házení do jednoho pytle. Za druhý příběh (Herní Krajina Pecka) si mohou jenom a pouze „účinkující“ herci sami!
Už jen čekání před jednací síní bylo nevšedním zážitkem. Před mým svědeckým „vystoupením“ byla stanovena třicetiminutová přestávka. Přede mnou se objevily pohledy devíti obžalovaných a jejich devíti právníků. Daly předem vědět, že to bude nepříjemná „debata“. Někteří "zástupci veřejnosti" mne raději přehlíželi, asi aby se pak nemuseli omlouvat. Bylo to nepříjemné, snažil jsem se neustále oživovat v hlavě důležité fragmenty spojené s příběhem, přeci jen od roku 2016 už hodně „pitné vody“ odteklo. Věc je jednoduchá – nemám co skrývat, nemám důvod lhát, nejsem obžalovaným a ve věci nelegálního ukládání zeminy, ve které jsem měl vypovídat, není nic, co by bylo záhadného, je jasná, za 30 minut jsem nejdéle venku a nepotřebuju právníka.
NEBYLA!
Už při samotném vstupu do jednací síně se mi začala potit záda. Obrovská místnost s hledištěm jak v menším divadle uprostřed se stolkem ala soudní přelíčení Milada Horáková. Sundám si ten batoh ze zad, za minutu jsem na to však v důsledku atmosféry úplně zapomněl. Soudce mi pokynul, ať si sundám roušku a pak to začalo.
Logicky jsem čekal otázky:
Kdy to bylo? Jak jste na to přišli? Kolik tam hlíny bylo? Kdo ji navážel? Kudy to bylo?
Tyhle otázky tam padaly, tréma opadla a neměl jsem větší problém to s odstupem vysvětlit.
To byl můj příběh, a když jsem už s ním byl skoro u konce, konec nepřišel! Nastoupili advokáti obžalovaných se zřejmou snahou příběh rozmělnit, pozměnit, překrýt dezinformacemi.
Najednou jsme zpátky v čase, v období výstavby lanovky na Sněžku. Otázkami, zda se na tento pozemek už v rámci výstavby lanovky něco vozilo, nebo zda tam byla drtička materiálu, definujte význam slova brod (co je to za otázku - proč si to nenačtou na wikipedii, když s tím mají problém?), zda byl brod pevný nebo kamenný, kolik tam bylo vody – asi proto, aby se těch 250 tatrovek dobře vykoupalo (8 fotek a video ve spisu). Na ježdění tam a zpět se 4000 tunami hlíny s odpadem bylo nejdůležitější, kolik v řece teklo vody a protože to bylo v hlavní letní sezoně, tak určitě ne tolik jako na jaře. Pak přišla další otázka, zda je cedule označující zákaz koupání před nebo za brodem – asi jestli se ty tatrovky neměly právo koupat jako na koupališti.
Samotná podstata toho všeho proč tu stojím, byla najednou zcela pryč a byl tu příběh nový, který nebyl tím příběhem, který jsem tu měl převyprávět. Oba příběhy najednou splynuly v jeden. Musel jsem přepínat z jedno do druhého před výpady jejich právníků, navíc za mými zády, až mne soudce několikrát napomenul, ať se obracím k soudu. Bylo to velmi zvláštní mluvit k někomu a stát k němu zády.
Cedule pro veřejnost „Zákaz koupání“ byla opravdu za brodem, říkal jsem si – tak to už snad ne (ochranné pásmo dle vodního zákona začíná 70 m proti proudu a končí 20 m po proudu od samotné přečerpávací stanice). Takže lidi se tam koupat nesmí, náklaďáky ANO !
„Brod je ještě daleko, tak nač stahovat kalhoty“, zajímavý pokus pojetí obhajoby…
Na motiv se nikdo neptal!
Proč navážel zástupce stavebníka 250 tatrovek s hlínou se sutí do I. a II. ochranného pásma hlavního pitného zdroje pro Pec pod Sněžkou? Proč by to z logiky věci dělal? Proč by materiál složitě navážel do území, kde je to ze zákona nelegální, aby to pak složitě přes koupaliště náklaďáků zase vyvážel na řízenou skládku, např. někam do Trutnova? Kolik by investor – dodavatel stavby zaplatil (ušetřil) za 250 tatrovek uložení hlíny s příměsí stavebního materiálu na takovéto skládce (jednou z podmínek stavebního povolení byla povinnost vyvážení materiálů ze staveniště mimo katastr obce na řízenou skládku, jak správně nařídil stavební úřad v Peci pod Sněžkou)? Kdo všechno měl zájem na tomhle kšeftu? Potřebují všichni kompas? Nikdo se neptal…
Na ohrožování zdraví (jakosti pitného zdroje) místních obyvatel se nikdo neptal. Proč to nikoho ze samosprávy měsíc nezajímalo, se nikdo neptal.
Proč tu máme zákon o vodách o ochranných pásmech, proč jsou důležitá a proč z logiky věci není možné do nich vjíždět, vstupovat, ukládat jakýkoliv materiál a koupat náklaďáky v řece, ze které se následně o 15 m níže čerpá pitná voda v hlavní sezoně pro veřejnost, není důležité. Nikdo se na to neptal. Proč máme například dopravní vyhlášku, příkazové, zákazové a další značky, není důležité. Protože zrovna nedošlo k nehodě, tak je to asi legální a normální… Spalme zákony… Proč jsem si tam nejen já připadal tak zvláštně?
Důležité je za každou cenu nepřiznat „basu“, mlžit a mlžit. Moderní je fabulovat veřejné mínění ve svůj prospěch, lhát a po vzoru převádět majetek na soukromé svěřenské fondy.
Ještě bych zapomněl: A korumpovat svědky s Policií ČR emailem, který je závazným dokumentem ve spisu, tedy dokumentem, který jsme sami Policii ČR oficiálně poskytli 😊
Tak jo, všichni tam jsou Mirkové Dušínové, za všechno může Covid, žaloba se zamítá…?
Díky všem, kdo nejen v rámci spolku projevili vlastnost nebát se,
Tomáš Kučera, Pec pod Sněžkou
P.S. K peckým "zainteresovaným" tlachům: U soudu jsme nekoktali, neměli kvůli hlíně devět právníků za zády a odpovídali spatra dvě hodiny k věci.
Odkazy na oživení problematiky k věci: